Kdo je to dobrovolník?
Fyzická osoba, starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území České republiky nebo starší 18 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby v zahraničí. Na základě svých vlastností, znalostí a dovedností se svobodně rozhodne poskytovat dobrovolnickou službu.
Jaký je právní vztah mezi akreditovanou vysílající organizací a dobrovolníkem a přijímající organizací a dobrovolníkem?
Akreditovaná vysílající organizace uzavře podle povahy dobrovolnické služby písemné smlouvy s dobrovolníkem a s přijímající organizací. Přijímací organizace již tedy nemusí s dobrovolníkem uzavírat žádné smlouvy. Poznámka: Vysílající organizace uzavírá dvě smlouvy – s přijímající organizací a s dobrovolníkem. Přijímající organizace uzavírá jednu smlouvu – s vysílající organizací. Dobrovolník uzavírá jednu smlouvu – s vysílající organizací.
Upravuje zákon veškerou dobrovolnickou činnost?
Účelem zákona není upravit všechny existující, značně rozmanité formy dobrovolnické služby a případně dalších dobrovolných prací vykonávaných dobrovolníky ve prospěch společnosti a regulovat je, ale vymezit část z nich a s nimi spojit podmínky, za kterých stát bude jejich výkon podporovat. Zákon se nevztahuje na činnosti vykonávané dobrovolníky, upravené zvláštními právními předpisy. Například sem patří činnost členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce (zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů), činnost osob organizovaných v Československém červeném kříži (zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Česko–slovenském červeném kříži, ve znění pozdějších předpisů), činnost dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení).
Může být člen organizace zároveň jejím dobrovolníkem?
Nikoli. Je-li fyzická osoba v pracovněprávním vztahu, služebním poměru, členském poměru nebo je-li žákem nebo studentem, vykonává jako dobrovolník dobrovolnickou službu mimo svůj pracovněprávní vztah, služební poměr, členský poměr, školní vzdělávání nebo studium. Příklad: Člen občanského sdružení „A“ nemůže vykonávat dobrovolnickou činnost podle zákona č. 198/2002 Sb. pro organizaci „A“, ale nic mu nebrání pracovat jako dobrovolník v organizaci „B“.
Kdo je akreditovanou vysílající organizací?
Akreditovanou vysílající organizací je právnická osoba se sídlem v České republice, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické služby za podmínky, že má udělenou akreditaci. Rovněž uzavírá smlouvy s přijímající organizací. O udělení akreditace může požádat pouze občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, církev nebo náboženská společnost, církevní právnická osoba církve nebo náboženské společnosti.
Kdo je přijímající organizací?
Je to osoba, pro jejíž potřebu je dobrovolnická služba vykonávána. Je způsobilá uzavřít smlouvu s vysílající organizací a schopná dostát závazkům z této smlouvy. Okruh přijímajících organizací je velmi široký a zahrnuje na jedné straně státní správu a samosprávu a na druhé straně jednotlivou fyzickou osobu.
Jaká je doba pro výkon dobrovolnické služby?
Mezníkem pro určení doby trvání dobrovolnické služby jsou 3 měsíce (méně než 3 měsíce je krátkodobá, nad 3 měsíce je dlouhodobá). Přičemž krátkodobá dobrovolnická služba neklade tak velké požadavky na akreditované vysílající organizace a dobrovolníky (především při uzavírání a náležitostí smluv) jako dlouhodobá. Ovšem dlouhodobá služba přináší jisté výhody pro dobrovolníka, především možnost placení pojistného na důchodové pojištění pokud je dobrovolnická služba vykonávána alespoň v rozsahu překračujícím v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu.
Jaké druhy pojištění je povinna akreditovaná vysílající organizace za dobrovolníka uhradit?
Zdravotní, pokud je dobrovolnická služba vykonávána v zahraničí.
Odpovědnost za školu na majetku nebo na zdraví, kterou dobrovolník způsobí nebo mu bude způsobena.
Jaké druhy pojištění může akreditovaná vysílající organizace za dobrovolníka uhradit?
Pojistné na důchodové pojištění, pokud je dobrovolnická služba dlouhodobá, tj. delší než 3 měsíce, a je-li vykonávána alespoň v rozsahu překračujícím v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu a není-li dobrovolník plátce tohoto pojištění z jiného titulu (viz. § 6 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Musí akreditované vysílající organizace zveřejňovat výroční zprávy o své činnosti?
Ano, a to nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Výroční zprávu v tištěné podobě rovněž musí akreditované vysílající organizace nejpozději do 31. července daného kalendářního roku zveřejnění zaslat do kanceláře akreditační komise, tj. na: oddělení dobrovolnické služby, odbor prevence kriminality, Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7.
Bude se provádět kontrola akreditovaných vysílajících organizacích Ministerstvem vnitra?
Ano. Po dobu trvání akreditace Ministerstvo vnitra ze svého nebo z cizího podnětu provádí kontrolu akreditovaných vysílajících organizacích. Postupuje přitom podle zákona o státní kontrole. Akreditované vysílající organizace, které obdrží dotace, budou kontrolovány podle zákona o finanční kontrole.
Může člověk registrovaný na úřadu práce a pobírající podporu v nezaměstnanosti být dobrovolníkem? Kdo za něho potom platí sociální a zdravotní pojištění, stát či organizace?
Ano, může. Dobrovolnictví není pracovněprávním vztahem, ani jeho obdobou či náhradou, nic to tedy nemění na zařazení osoby v registru úřadu práce jako nezaměstnaný. Dokonce existuje projekt počítající s dobrovolnictvím nezaměstnaných, jako psychosociální cestou z krize a izolace. Čerstvým nezaměstnaným absolventům může pomoci získat požadovanou praxi. Tento program probíhal ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pojištění i podporu v nezaměstnanosti vyplácí stát. Dokonce i nový zákon o dobrovolnictví řadí dobrovolníky v dlouhodobých dobrovolnických projektech mezi osoby, kterým zdravotní a sociální pojištění hradí stát. Dobrovolná činnost však nesmí být na překážku plnění povinností nezaměstnaného v registru úřadu práce.
Je možné dobrovolníka ocenit nějakou hmotnou či finanční odměnou?
Podle typu činnosti můžeme dobrovolníkům poskytnout úhradu režijních nákladů, např. materiál, pracovní pomůcky nebo náklady na dopravu. Cestovné ale není možné účtovat podle zákona o cestovních náhradách. Nárok na úhradu cestovného podle tohoto zákona vzniká na základě pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, ale takový vztah již nemůže být nazýván dobrovolnictvím. Při uzavírání smluv s dobrovolníky se vyhýbáme všemu, co by souviselo s pracovněprávními předpisy, z nichž vyplývají daňové a pojistné povinnosti. Jakmile se vyplácí někomu odměna, byť nízká, nejedná se již o dobrovolníka. Doporučit můžeme jednorázové ocenění dobrovolníků, kde je na prvním místě morální význam projeveného uznání, ale není vyloučeno podání občerstvení či drobných symbolických dárků.
